Počet každoročně vznikajících společností se měnil i v jednotlivých krajích. Od roku 2005 se významně zvýšil v hlavním městě Praha, kde atakuje hranici 20 tis., což odpovídá přibližně dvojnásobku firem vzniklých v roce 2005. V Jihomoravském kraji se zvýšil ze 3 tis. na 5 tis. ročně. Třetí největší kraj z hlediska počtu vzniklých společností je Středočeský kraj, kde v roce 2021 vzniklo 3,5 tis. společností. Tento kraj v tomto čísle však spíše stagnuje. Čtvrtý Moravskoslezký kraj v roce 2021 zaznamenal 3 tis. nových společností, což ve srovnání s minulostí také není velký rozdíl. Taktéž Karlovarský kraj se řadí mezi kraje, ve kterých počet vzniklých společností v posledních letech stagnuje okolo hodnoty 600 ročně.

Pokud se podíváme na druhou stranu mince, tedy zánik společností, pozorujeme přímou úměru. Platí totiž, že čím více společností vzniká, tím více jich také zaniká. I v této statistice vede hlavní město Praha, kde v letech 2019–2021 zaniklo více než 10 tis. společností ročně. Růst oproti předchozím rokům je výrazný (z necelého tisíce na více než desetinásobek). Na druhém místě se umístil Středočeský kraj, kde v roce 2021 zaniklo 2,5 tis. společností. O něco méně, přibližně 2 tis. společností, zaniklo v témže roce v Jihomoravském kraji. Počet zanikajících společností v obou krajích viditelně roste. Přestože vznik nových společností v Karlovarském kraji stagnuje, pozorujeme stále vyšší počet zaniklých společností, a to zejména od roku 2018. Rovněž u Moravskoslezského, Plzeňského a Ústeckého krajeje dobře patrný trend nárůstu počtu zaniklých společností.

Při pohledu na odvětví, ve kterých vznikají nové společnosti, můžeme za uplynulé 4 roky (2018–2021) pozorovat několik trendů. Ve více krajích roste odvětví Činnosti v oblasti nemovitostí. Nejviditelnější je to u Jihočeského kraje, kdy v roce 2018 v tomto odvětví vzniklo 117 společností, v roce 2021 jich bylo již 281. Podobný trend je patrný také v Kraji Vysočina, Královéhradeckém kraji a Pardubickém kraji. U odvětví Kulturní, zábavní a rekreační činnosti a Ubytování, stravování a pohostinství vidíme spíše pokles, například v Jihočeském kraji, Karlovarském kraji, ale také v Praze. Spíše klesající tendence je patrná také v odvětví Stavebnictví, s výjimkou Prahy. Podobně se Praha odlišuje i v odvětví Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, kde podíl vzniku nových firem z tohoto odvětví v Praze roste, zatímco v ostatních krajích spíše stagnuje či klesá. Zajímavý je vývoj v odvětví Činnosti v oblasti informačních technologií, který je v tradičně silném Jihomoravském kraji klesající. V tomto odvětví zde pozorujeme stále méně vznikajících společností. V ostatních krajích je trend podobný, s výjimkou Ústeckého kraje.

S ohledem na právní formy nově založených společností lze říci, že ve všech krajích vzniká nejvíce společností s ručením omezeným. Podíl těchto společností na vzniku nových společností však v posledních letech spíše klesá. Druhá nejčastější právní forma je akciová společnost, jejíž podíl v některých krajích roste, příkladem je Moravskoslezký kraj, ale i hlavní město Praha. U spolků zaznamenáváme spíše stagnaci. Podobně je tomu také u další rozšířené právní formy – společenství vlastníků jednotek. Poměrně výrazně rostl podíl právní formy zahraniční fyzická osoba, a to zejména v hlavním městě Praze, Jihomoravském, Karlovarském, Moravskoslezském, Plzeňském, Středočeském a Ústeckém kraji.